Shoyu sójová omáčka 500 ml

Má výrazné aroma a lehce nasládlou chuť. V malém množství prohloubí a zvýrazní chuť jakéhokoliv pokrmu.

Shoyu pochází z Číny a je jí už 2 800 let. Postupně se rozšířila do celé jihovýchodní Asie a nyní je tradiční součástí asijské kuchyně. S obyčejnou levnou „sójovou omáčkou“ nemá ale nic společného. Shoyu neobsahuje žádné zvýrazňovače chuti, barviva ani umělá sladidla. Vedle základních čtyř chutí (sladká, hořká, slaná, kyselá), je ještě chuť pátá – umami. Označuje se jako „lahodná“, „chuť zralosti“ a zvýrazňuje chuť pokrmu. Tato pátá chuť je obsažena i ve fermentovaných výrobcích – tedy i v sójové omáčce shoyu.

Tipy na použití:

• čínská shoyu polévka s shitake a rýží
• rýžový salát s rajčaty
• zeleninové soté
• zálivka s kešu
  lehce rozmixujte 2 lžíce shoyu, 4 lžíce olivového oleje, 1 lžíci balzamikového octa a hrstku kešu ořechů
• dresink na salát
  smíchejte sezamový olej, shoyu, agávový sirup, jablečný ocet
  dresink je výborný na rukolový salát s avokádem
• jednoduchý dresink na salát
  smíchejte shoyu s olivovým olejem a octem
• restovaná hlíva úsřičná
  hlívu restujte na troše olivového oleje, když jsou houby napůl hotové, přidejte shoyu a dokončete restování
• marinády
  na zeleninu, maso i ryby
  shoyu smíchejte podle chuti s medem nebo javorovým nebo agávovým sirupem, potřete surovinu směsí a pečte v troubě nebo grilujte
  výborná je glazovaná cuketa, dýně nebo mrkev
• pokrmy založené na rajčatech (např. omáčky na těstoviny)
  shoyu potlačí kyselost rajčat a prospěje celkové chuti pokrmu
• polévky, omáčky, zeleninové směsi...

Rozdíl mezi shoyu a tamari:
Shoyu a tamari jsou víceméně zaměnitelné s tím, že tamari si lépe udrží chuť a aroma při tepelné úpravě. Shoyu se naopak doporučuje používat k finálnímu dochucení hotového pokrmu. Není to ale žádné železné pravidlo.

• vyrábí se rozdílným způsobem – tamari vzniká jako vedlejší produkt při výrobě klasické miso pasty
• tamari je vyráběna z přirozeně bezlepkových surovin
• tamari je tmavší, hustší a má bohatší a výraznější chuť

Výroba shoyu:
Pro výrobu sójové omáčky shoyu jsou potřeba sójové boby, pšenice, fermentační činidlo koji (Aspergillus oryzae) a sůl.

• Sójové boby se nejprve uvaří a poté smíchají s opraženou a nahrubo rozdrcenou pšenicí. Do této směsi se přidá fermentační činidlo koji. Jeho úkolem je nastartovat kvasný proces.
• Směs se na tři dny umístí do speciální inkubační místnosti zvané Muro, kde lze snadněji udržovat teplotu a vlhkost vzduchu potřebnou pro správné nastartování fermentace.
• Poté se směs smíchá s mořskou solí a vodou a umístí do velkých cedrových kádí.
• V kádích shoyu zraje po dobu 18-24 měsíců, směs se pravidelně míchá.
• Když je směs zralá, lisuje se a následně filtruje.
• Nakonec se omáčka hodinu ohřívá na 80 °C. Tato pasterace je součástí tradičního postupu výroby. pečlivě se při ní hlídá, aby nebyly zničeny cenné enzymy.

Složení: Voda, SÓJOVÉ BOBY (16,6 %), PŠENICE (13,5 %), jedlá mořská sůl (10,7 %), fermentační činidlo (Aspergillus oryzae).

Alergeny: Lepek, Sója

Výživové údaje na 100 ml
Energetická hodnota 300 kJ / 71 kcal
Tuky: 0,3 g
z toho nasycené mastné kyseliny: 0,0 g
Sacharidy: 8,7 g
z toho cukry: 2,0 g
Bílkoviny: 8,3 g
Sůl: 13,0