Směs vloček 300 g

Specifické vlastnosti jednotlivých obilovin se v této směsi vhodně kombinují a doplňují.

Nemůžete se rozhodnout? Oves, žito, i pšenice se skvěle doplňují a báječně chutnají. Univerzální spojení!

Směs čtyř druhů vloček je ideální jako základ ranní kaše. Přidejte semínka, nakrájené sušené i čerstvé ovoce, zalijte dobrým rostlinným mlékem a můžete podávat. Nebo vyzkoušejte slanou variantu vločkové kaše, která je populární ve Skotsku.

Využití:

• polévka - v krémových polévkách vločky povařte a rozmixujte
• kaše - z vloček uděláte výbornou kaši, nezapomeňte přidat ořechy, ovoce, semínka a sirup, pro přípravu kaše je nutné vařit vločky v mléku nebo jeho alternativě
• knedlíčky - vločky smíchejte se strouhaným uzeným tempehem, vejcem a bylinkami
• placky, karbanátky, sekaná - vločky se dají kombinovat s luštěninami, vejci, zeleninou, bylinkami a kořením, vše rozmixujte a dle potřeby tvarujte
• sladké - vločky se dají přidat do muffinů, sušenek, lívanců nebo nepečeného cukroví
• pomazánky - osmahnutou zeleninou zalijte vodou, přidejte vločky, povařte, rozmixujte a dochucujte
• mléko, pudink - vločky uvařte a i s vodou na vaření je rozmixujte, mléko můžete ochutit třeba medem, pokud chcete pudink, dejte do vody více vloček a směs nechte zchladnout
• smoothie - rozmixujte oblíbené ovoce s vodou, rostlinným nápojem nebo mlékem, podle chuti přidejte spařené nebo povařené vločky, semínka, jogurt, sirup, zeleninu či cokoli jiného
• pečivo - při přípravě chleba nebo dalamánků nahraďte 1/4 mouky vločkami

Vločky se vyrábějí z ovesného zrna, které se nejdříve očistí. Následně je napařováno a poté vystaveno i suchému horku. Takto upravený oves se lisuje ve válcích a někdy se i řeže na menší kousky. Oves je velmi rozšířená obilnina v oblasti mírného pásu a je známá již od doby bronzové. Kromě vloček se z ovsa vyrábí například i mouka nebo rostlinný nápoj jako alternativa mléka.

Žitné vločky se získávají tak, že se obilné zrno navlhčí v páře a pak se lisuje. Žito je velmi nenáročná obilnina na přírodní podmínky. Pěstuje se především ve střední a severní Evropě i ve vyšších nadmořských výškách. Žito má dvě formy, ozimá a jarní. Ozimá forma se vyskytuje častěji. Z žita se vyrábí nejen mouka, ale například i náhražky kávy, těstoviny nebo whisky či žitné pivo.

Špalda je celkem zapomenutý druh rozpadavé pšenice, který byl odsunut kvůli vyšším výnosům jiných druhů. Jedná se o velmi odolnou a nenáročnou rostlinu. Kromě mouky se z ní vyrábí například alternativní kávovina.

Složení: Vločky OVESNÉ, vločky PŠENIČNÉ, vločky ŠPALDOVÉ, vločky ŽITNÉ. Může obsahovat stopy sóji. Výživové údaje na 100 g
Energetická hodnota 1 580 kJ / 375 kcal
Tuky: 7,0 g
z toho nasycené mastné kyseliny: 1,0 g
Sacharidy: 59,0 g
z toho cukry: 3,0 g
Bílkoviny: 14,0 g
Sůl: 0,01 g